Zařazení romské kultury do školního kurikula znamená, že se žáci budou učit o různých aspektech romské kultury, jako je historie, tradice, umění a podobně. Nejedná se o výuku romštiny jako cizího jazyka. Taková výuka by měla žákům pomoci lépe porozumět romské komunitě a vnímat žáky romského původu jako rovnocenné partnery. Také přispěje ke zvýšení tolerance mezi žáky navzájem. U romských žáku tato intervence vede k vyššímu sebevědomí a také k větším vzdělávacím aspiracím. Součástí romského kurikula může být také výuka o romské občanské angažovanosti.

Příručka Mají na to – Jak podpořit sociálně znevýhodněné děti na ZŠ organizace Člověk v tísni ukazuje citlivé zapracování romských reálií do výuky běžných předmětů.
Dočasným řešením, které může zvýšit pochopení pro žáky odlišných kultur, jsou aktivity v rámci moderně pojatých třídnických hodin či komunitních kruhů na začátku výuky, které poskytnou bezpečný prostor, kde žáci mohou artikulovat své problémy.

Zajímavé jsou i programy organizace Slovo 21, které nabízejí výuku v tandemu.

Špatný pokus o změnu kultury může mít negativní vliv na integraci žáku z odlišných etnických skupin, především pokud dojde ke stereotypizaci. Hodně záleží na tom, v jakém kontextu a jakými metodami je učivo předáváno. Integrovaný žák může být proti své vůli spojen s určitými stereotypy, obzvlášť pokud je odlišná kultura představována jen nárazově ve formě např. “romských dnů”. Proměna kultury funguje lépe, když je pozvolná a integrovaná do výuky nenásilně – ideálně napříč předměty a ne jen třeba v rámci dějepisu.

Studie z Velké Británie ukazují efektivní metody integrace romské kultury do kurikula, které vedu k většímu vzájemnému porozumění žáků a větší podpoře romských žáku ze strany svých rodin. Jako příklad je uvedeno využití romského komiksu o holocaustu jako pomůcky při výuce dějepisu.