Vytvoření či podpora žákovské samosprávy integrující všechny žáky
Popis intervence
Dobře fungující žákovský parlament má dopad na chod celé školy. Zlepšuje komunikaci mezi vedením, učiteli a studenty, může se zapojit do řešení a mediace sporů a přispívat ke kvalitnímu prostředí školy, ve kterém se sami žáci rádi učí. Účast romských a dalších vyloučených i celkově všech žáků pomáhá ve vzájemné komunikaci a pochopení. Dále zajišťuje zapojení do školního života, prostor pro rozvoj mnoha důležitých kompetencí a místo, kde se mohou studenti učit vyjadřovat své názory na věci, které se týkají jejich vzdělávání a výchovy.
Kde hledat inspiraci?
Zdrojem inspirace jsou např. materiály ČVT či přímo materiály Centra pro demokratické učení, o.p.s. zaměřené na žákovské parlamenty.
Na co si dát pozor?
Problematická může být žákovská samospráva bez účasti romských žáků, která by tak představovala další segregaci. Měl by existovat mechanismus, který zajistí základní reprezentaci romských žáků v samosprávě.
V případě neideálně vymezené a sdílené kultuře školy mohou být parlamenty vnímány jako místa ohrožení pro vedení školy, mohou odhalovat problematickou komunikaci v rámci sborovny apod. (viz materiály ČVT).
Předpokladem řešení je zvýšení kvality činností samotné školy (viz Kvalitní škola či Pyramida inkluzivní školy) a budování kultury spolupráce, komunikace a bezpečného prostředí k reflexi.
Výzkumná verifikace
Žákovské samosprávy a jiné formy občanského zapojení mají pozitivní efekt na všechny žáky. Norské studie ukazují, že žáci z rodin s vyšším socioekonomickým statusem mají spíše přístup k žákovským samosprávám apod. Žáci ze socioekonomicky slabších rodin, pokud k samosprávě mají přístup, z ní ovšem těží větší výhody.