Důležitost terénních pracovníků sociálních služeb zaměřených na romské rodiny s dětmi spočívá v tom, že jsou to lidé, kteří mají blízko k romské komunitě a jsou tedy schopni efektivně vyhledávat rodiny s potřebami, mají s nimi běžný kontakt a jsou schopni se s nimi bavit o věcech, které by jim mohly pomoci, jako je hledání práce, bydlení, zařazení dětí do školy nebo školky, poradenství ohledně zdravotní péče a dalších sociálních služeb.

Inspirativní je příklad města Velké Hamry. Metodický manuál Agentury pro sociální začleňování popisuje dobrou praxi práce s terénní pracovnicí, která umí romsky, a s pracovníky, kteří sami pocházejí ze sociálně vyloučeného prostředí a pro tuto práci prošli kurzem v sociální práci.

Organizace ČOSIV na Mostecku v rámci projektu Signály pilotuje tzv. case managery*ky, které „mapují situaci rodin a na základě vyhodnocení ochranných a rizikových faktorů síťují rodinu na další odborníky, kteří rodinám poskytnou potřebnou podporu. Jsou to právě ty stěžejní osoby, které pomáhají rodině najít cestu z nepříznivé sociální situace. Case managerky znají kvalitu, efektivitu a dostupnost služeb, které mohou rodinu podpořit.“

Terénní sociální práce ve vyloučené lokalitě je spojena s mimořádnou náročností a flexibilitou sociálního pracovníka. Zkušenosti jsou obsaženy např. v metodických příručkách MPSV, které u terénní sociální práce ve vyloučených lokalitách doporučují posílení podpory pro své zaměstnance. A to: „…jak formou dalšího vzdělávání v antiopresivních přístupech, tak ve formě intervize a supervize v organizaci. Antiopresivní přístupy akcentují posouzení nepříznivé sociální situace, respektive podrobení všech uvedených aspektů (charakteristiky pracovníka, prostředí, cílové skupiny/životní situace klienta) reflexi, které (a čí) normy, hodnoty, životní zkušenosti se na znevýhodnění podílí.“