Školní psycholog zkoumá klima ve třídách, chování žáků, vytváří diagnostiku a poskytuje konzultace pro žáky, pedagogy a rodiče ve škole, ve školní družině, ve školním klubu nebo i mimo školu. Školní psycholog spolupracuje také se zdravotnickými a jinými organizacemi mimo školní zařízení. Musí se jednat pouze o jednu osobu školního psychologa. Není přípustné, aby byl úvazek dělen mezi více osob, a to i v případě úvazku vyššího než 0,5 na měsíc.

Komplexní metodické vymezení pozice školního psychologa nabízí materiály Mají na to – Jak podpořit sociálně znevýhodněné děti na ZŠ organizace Člověk v tísni.
Inspiraci k efektivnímu využití školního psychologa pro ředitele škol lze hledat v metodických materiálech projektu Rozvoj rovného přístupu ke vzdělání ve městě Ostrava.
Financování pozice lze zajistit z evropských prostředků (nárokově či prostřednictvím šablon), prostřednictvím vlastního rozpočtu školy (v případě počtem žáků velkých škol) nebo příspěvkem zřizovatele, případně (ovšem méně obvykle) jako podpůrné opatření.
Je možné uvažovat i o tom, jestli služby školního psychologa nabídnout i mimo samotnou školu. Typicky např. u učebních oborů, kde úspěšné školy zapojují školního psychologa do služeb třeba v domově mládeže, kde jsou jejich žáci ubytovaní.

Dobře vyjasnit cíle a požadavky jak vedení školy, tak učitelského sboru, aby měli všichni sladěná a realistická očekávání. Školní psycholog je součástí školského poradenského pracoviště, které celé musí fungovat efektivně, aby byly kapacity psychologa smysluplně využívány.
Školní psycholog by měl mít supervizora a také nástroje legitimizující to, jak se má stavět k situacím, kdy žák čelí násilí (ať už doma nebo ve škole). Často vzniká velká nejistota u psychologů, jak mají na situace násilí reagovat.
Dlouhodobým problémem bývá nejisté projektové financování. To by se systémovými změnami mělo v následujících letech změnit.
Je nutné rozvíjet kompetence všech pedagogů v oblasti školního klimatu a prevence psychosociálních problémů, nelze spoléhat pouze na činnost školního psychologa. Vhodné je pravidelně evaluovat práci školního psychologa, jakožto i celého školního poradenského pracoviště.

Zahraniční evidence ze Spojených států analyzuje přínos “counselors”, což je pozice nejblíže podobná školním psychologům a speciálním pedagogům. Řeší prevenci školního neúspěchu, klima, výchovné problémy, ale také informovanost žáků a zákonných zástupců. Zaměřují se hlavně na sociálně znevýhodněné žáky a žáky ohrožené školním neúspěchem.
Studie ukazují (Carell a Carell 2006, Carell a Hoekstra 2014, Mulhern 2020), že counselor zvyšuje účast ve škole a snižuje předčasné odchody ze vzdělávání. Kromě toho přispívá k lepšímu klimatu a nižší míře kázeňských prohřešků.