Příprava strategie k úspěšné desegregaci a vymezení její implementace
Popis intervence
Základem úspěšné a udržitelné desegregace je příprava samotného strategického plánu, který staví na společné vizi inkluzivní kultury, a spolupráce škol v podpoře úspěchu každého dítěte a žáka. Součástí této strategie je i komunikace této vize majoritním rodičům a vysvětlení výhod a důvodů zvolení této strategie. Základním principem je zde nekonkurenčnost mezi školami.
Tvorbě samotného plánu by měla předcházet analýza místní situace a potřeb aktérů. Samotný plán by měl specifikovat cíle a zpětnovazební indikátory k jejich naplňování. Dále především opatření, aktivity a projekty, přičemž klíčovou inspirací mohou být samotné intervence představené v tomto katalogu. Předpokladem úspěchu je především vytvoření řídící infrastruktury implementace strategie. Ta zahrnuje vytvoření aktualizovaného akčního plánu, řídící platformy, vymezení procesů, odpovědností, termínů, vyhodnocování opatření atd.
Kde hledat inspiraci?
Základní parametry desegregační strategie popisuje Doporučení veřejné ochránkyně práv ke společnému vzdělávání romských a neromských dětí z dílny Veřejného ochránce práv (str. 124).
Vedení koordinace v území nabízí Metodika rozvoje inkluzivního a kvalitního vzdělávání v obcích – OSZ – 2022.
Příklady komplexity aktivit ve městě Krnov popisuje Metodický manuál pro rozvoj inkluzivního a kvalitního vzdělávání na místní úrovni – OSZ – 2021.
Samostatnými příklady jsou místní plány inkluzivního vzdělávání ve vybraných městech (např. Velké Hamry, Krnov).
O celistvosti nutných opatření pojednává publikace Zbyňka Němce ‘Zvedněte ruce, kdo půjde do míst, kde necítí uznání’: O segregaci romských žáků ve vzdělávání (Němec, 2020).
Na co si dát pozor?
Předpokladem úspěchu je existující konstruktivní (nezraňující a nekonfliktní) komunikace aktérů v území. Zapojení všech relevantních hráčů do přípravy strategie a tvorba společné vize, cílů, opatření a projektů. Následuje funkční nastavení řízení její implementace na základě realistických plánů, které mají finanční zajištění. Hlavním cílem všeho snažení by měla být smysluplnost všech aktivity pro zapojené aktéry a snaha o jejich reflexi. Zásadním “zabijákem” přípravy i implementace strategie je důraz na formální prvky a celková nedůvěra ve společnou činnost.
Citace
„Podstatou úspěchu bylo podle našeho názoru včasné plánování a koncepční řízení celého procesu změn ve školské síti města, zajištění komunikace vize a smyslu transformace tak, aby došlo ke shodě všech škol (rozhodnutí zřizovatele bylo jen bezpodmínečným prvním krokem k realizaci), úprava spádovosti, která snížila zatížení jednotlivých škol žáky se sociálním znevýhodněním, komplexní pojetí všech opatření a jejich zpřístupnění relevantním cílovým skupinám, podpora znevýhodněných rodin pomocí pracovníků pro práci s komunitou, podpora pedagogů dalším vzděláváním a zavedením relevantních podpůrných pozic ve školách. Dalším prvkem je dlouhodobost všech aktivit – ta má význam jak pro území, tak pro jednotlivé žáky, kterým je pomoc v případě potřeby poskytována i po dobu několika let. Celkově je tato dobrá praxe příkladem situace, kde byly změny v počátku razantnější, byly provedeny na území poměrně velkého města a dotkly se tím pádem většího počtu škol a organizací.“
„Před desegregací na úrovni škol či tříd je vhodné vytvořit desegregační plán. Ten totiž může výrazně přispět k úspěchu celé akce. Plán by měl analyzovat příčiny segregace a formulovat konkrétní kroky k nápravě včetně uvedení termínů jejich splnění, způsobu jejich financování a subjektů či osob, které za splnění odpovídají. Již při tvorbě desegregačního plánu většinou vznikne potřeba zkontaktovat se s dalšími aktéry. Ideální je, pokud se do jeho tvorby zapojí obec, vedení škol a rodiče žáků.“