Školní družina, klub či kroužky přímo v ZŠ dostupné všem žákům
Popis intervence
Podpora účasti romských a dalších vyloučených dětí a žáků ve školních družinách. Vytváření nových a podpora stávajících školních klubů a kroužků (aktivit neformálního, zájmového, mimoškolního vzdělávání) ve školách, které se bude orientovat na širokou paletu oblastí – např. umělecké, sportovní, další volnočasové aktivity. Cílem je všeobecný rozvoj dětí a jejich dovedností (komunikace, spolupráce atd.). U dětí z rodin s nízkým socioekonomickým statusem tyto aktivity kompenzují obtíže při učení doma a děti si osvojují reálie jinak dětem běžně dostupné. Tyty aktivity by měly vždy navazovat na a být vždy součástí podpory ve formě doučování (viz návazné karty).
Kde hledat inspiraci?
Metodickou oporu pro účast vyloučených, romských a dalších dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v aktivitách neformálního (zájmového, volnočasového atd.) vzdělávání nabízí metodiky organizace Člověk v tísni či Nové školy, o.p.s. (s. 43).
Obecně platí, že zapojení žáků se sociálním znevýhodněním do volnočasových aktivit a kroužků realizovaných školou je žádoucí z několika dobrých důvodů:
1. Pomocí mimoškolních aktivit dále rozvíjí školní vzdělání, například pokud hudební kroužek navazuje na obsahy předmětu hudební výchova.
2. Je prevencí před nežádoucím trávením volného času u žáků, kteří se z různých důvodů nemohou účastnit jiných volnočasových aktivit.
3. Posiluje vztah ke škole jako instituci, ve které žáci – díky kroužku – zažívají zábavné a pro ně atraktivní aktivity (viz Němec a kol., 2014, 2019).
Inspirací může být Klubík na ZŠ Ruská v Litvínově.
Na co si dát pozor?
Zajištění kvalitního personálu (pedagogické dovednosti), který má neformální vzdělávání realizovat, přičemž cílem by mělo být zajištění kvalitních pedagogů.
Rizikem je také malá důvěra rodičů v tyto aktivity a návazná neúčast nejpotřebnějších dětí a žáků, přičemž zde je řešením strukturovaná komunikace celého školního týmu a získávání důvěry rodiny pro tyto aktivity.
Výzkumná verifikace
Studie z Velké Británie říkají, že mimoškolní aktivity mají mírný pozitivní efekt na úspěch vzdělávání a na motivaci studovat. Oba tyto efekty jsou silnější u žáku z rodin s nízkým socio-ekonomickým statusem. Nejefektivnější byly akademické kroužky, následovány sportovními a nejmenší efekt byl u kroužků volnočasových. Mechanismus fungování těchto procesů není ještě dobře chápán.
Citace
„Mě třeba překvapuje, že pokud s klubem někam jdeme a jsou potřeba peníze, tak přestože ve třídách je s tím problém, tak v klubu není, mají je. Jdeme opékat buřty a děti mají ne jeden, ale čtyři, přitom kdybychom šli normálně se třídou, určitě se tam najdou děti, které je mít nebudou. Prostě ten klub na ně působí jinak…“
„První část klubu věnujeme nějaké zábavné formě učiva, opakujeme a procvičujeme, a potom střídáme aktivity, tvořivá činnost, třeba s papírem. Děti si samy mohou navrhnout, co chtějí dělat. Využíváme počítačovou učebnu, tělocvičnu, i tanečky tam byly, protože to mají rády, a myslím, že děti jsou spokojené, protože často ani nechtějí domů…”