Problém segregace
Co je to segregace?
Do vybrané školy či třídy chodí romské a další vyloučené děti odděleně od ostatních. Poměr vyloučených dětí tedy zpravidla výrazně převyšuje jejich zastoupení v celé populaci či dané oblasti. Výsledkem je omezená možnost vzájemného kontaktu a rozdílné vzdělávací příležitosti (Veřejný ochránce práv 2018).
Kolika žáků se situace týká?
Základní školy navštěvovalo ve školním roce 2020/2021 asi 950 000 žáků. Podle dat MŠMT, se kterými pracuje veřejný ochránce práv (2021) je z toho asi 35 000 žáků romských.
Z dat vyplývá, že cirka 12 % ze všech romských žáků (tedy přes 4000) má snížené nároky na vzdělávání z důvodu lehkého mentálního postižení (vzdělávají se podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání se sníženými nároky na výstupy ze vzdělávání z důvodu lehkého mentálního postižení). U neromských žáků je tento poměr ze všech pouze 1,3 %. Romští žáci jsou tak zhruba desetkrát častěji diagnostikováni jako žáci s lehkým mentálním postižením. Což samozřejmě neodpovídá vědeckým poznatkům a jde často o důsledek sociálního vyloučení (Němec 2020).
Drtivá většina z těchto romských žáků se pak vzdělává ve školách či třídách podle 16 odst. 9 (nejčastěji bývalé praktické školy). Tj. jsou odděleni od hlavního proudu vzdělávání a pokračuje jejich segregace (Veřejný ochránce práv 2022).
Kolik škol je segregovaných?
Z více než 4200 základních škol v Česku je podle posledních veřejně dostupných dat 136 škol, kde se podíl romských žáků pohybuje nad číslem 34 %. Na 77 školách je počet Romů vyšší než 50 %. 17 škol je v podstatě zcela romských (Veřejný ochránce práv 2022).
Vývoj počtu základních škol dle podílu romských žáků
| 2018 / 2019 | 2019 / 2020 | 2020 / 2021 | |
|---|---|---|---|
| Celkový počet základních škol | 4169 | 4189 | 4221 |
| s více než 34 % romských žáků | 147 3,7 % | 133 3,2 % | 136 3,2 % |
| s více než 50 % romských žáků | 70 1,7 % | 69 1,6 % | 77 1,8 % |
| s více než 75 % romských žáků | 31 0,7 % | 34 0,8 % | 32 0,8 % |
| s více než 90 % romských žáků | 13 0,3 % | 16 0,4 % | 17 0,4 % |
Jaké výhody přinese desegregace?
Segregace snižuje šance jednotlivce na úspěch a přináší obrovské náklady jak pro místní ekonomiku, tak i město a region jako celek. Když segregaci omezíme nebo úplně ukončíme, děti budou moci naplňovat svůj potenciál, do veřejných rozpočtů poputuje víc peněz, na segregovanou školu nebude muset zřizovatel doplácet a ve vyloučených oblastech se sníží kriminalita a posílí celková kvalita soužití (Ministerstvo pro místní rozvoj 2022).
Zaměstnanost
Při úspěšné desegregaci a zvýšení kvality vzdělávání lze očekávat výrazný dopad na zaměstnanost. Projekt Datalyrics (2017) na datech Roma Survey 2011 spočítal, že v oblastech s vysokou segregací, je 32 % Romů pracovně aktivních, při snížení míry segregace se podíl pracovně aktivních výrazně zvyšuje na 49 %. Data jsou z roku 2011, cílem tak není poskytnout konkrétní odhady zvýšení zaměstnanosti, avšak ukázat pozitivní dopady desegregace. Další pozitivum ukazuje pohled na vliv vzdělání na podíl pracovně aktivních Romů ve vysoce segregovaných oblastech. Zatímco po vystudování základní školy je v těchto oblastech pracovně aktivních jen 22 % Romů, po vystudování učiliště je pracovně aktivních již 61 % Romů.
Ekonomické ztráty
- Segregace omezuje úspěšnost ve vzdělávání. Když ale žák dokončí střední školu, přinese za svůj život do veřejných rozpočtů (tedy i místního) v průměru o 2,3 až 2,8 milionu Kč víc než žák pouze se základním vzděláním. Výpočty zahrnují příjmy z daní, odvodů na sociálním a zdravotním pojištění nebo to, že jednotlivec má nižší pravděpodobnost čerpat sociální podporu.
- Česku se obzvlášť vyplatí zvyšovat kompetence nejslabších žáků, kteří bývají často sociálně znevýhodnění a vzdělávají se v segregovaných školách. Zlepšení jejich kompetencí může v průměru každý rok v příštích 80 let Česku – a tedy v podílu i všem obcím – přinést 18 mld. Kč. Ukazuje to ekonomická modelace různých scénářů. Většina výnosů je nicméně dlouhodobých a nejvíce patrných až po roce 2050 (PAQ Research 2021).
Zdravotní stav
Vliv vzdělání na zdravotní stav je v Česku významnější než výše příjmu či socioekonomický status. S vyšším vzděláním se zvyšuje délka života, zlepšuje se celkový zdravotní stav a odpovědný přístup k prevenci (Státní zdravotní ústav 2014).
Trestná činnost
Vzdělání ovlivňuje i kriminalitu. Studie například odhadují, že snížení předčasných odchodů ze středního vzdělání v USA ušetří pouze na kriminalitě ročně 3.000 dolarů na žáka (Lochner a Moretti 2001).
V Česku je také silná souvislost mezi mírou dosaženého vzdělání a trestnou činností. Podle dat vězeňské služby má přes polovinu odsouzených základní vzdělání, zatímco odsouzených s vysokoškolským vzděláním je jen 1 % (Drahý et al., 2018).
Soudržnost společnosti
Ekonomické analýzy ukazují jen část celkových výnosů segregace. Úroveň vzdělání má totiž celou řadu nefinančních dopadů. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že vzdělávání pozitivně ovlivňuje postoje k demokracii, politické hodnoty, politické chování, sociální důvěru a soudržnost na místní úrovni (Ministerstvo pro místní rozvoj 2022).
Proč se to děje?
Na udržování záměrné či nezáměrné segregace má vliv řada jevů. Může jít o demografický vývoj, míru sociálního a prostorového vyloučení či obecně situaci na trhu s bydlením. Klíčová je též samotná existence vyloučených škol, které vznikly v minulosti a nadále vzdělávají výhradně či převážně sociálně znevýhodněné žáky. To určuje jejich reputaci (“pověst”), která ovlivňuje i rozhodování rodičů různého sociální postavení, kam budou jejich děti docházet (Úřad vlády ČR 2019, Němec 2020).
Jakou roli hraje mocenské postavení?
Většinou opatření v Katalogu intervencí prostupuje potřeba u vyloučených i nevyloučených rodin a dětí zažít rovnocenné postavení a jednání, které se jim dle dostupných dat nezřídka nedostává (Úřad vlády ČR 2019, Němec 2020). K segregaci totiž může docházet i když se obě skupiny pohybují ve stejném prostoru, nebo když se děti učí ve stejné třídě, ale nedochází k navazování vztahů a kontaktů kvůli odlišnému jednání, které obě skupiny zažívají nebo očekávají.