Podpora předškolního vzdělávání sociálně znevýhodněných dětí je podle výzkumných studií klíčová pro školní úspěšnost žáků, obzvlášť sociálně znevýhodněných. Proto je důležité zajištění účasti romských a dalších vyloučených dětí v rámci školního vzdělávání, které staví na kvalitní pedagogické práci školy spojené s inkluzivním ukotvením školy. Kvalitní pedagogická práce obsahuje například pozitivní vztah a interakce mezi pedagogy a dětmi. Studie zdůrazňují vřelost, empatii a nedirektivní přístup nebo kurikulum zaměřené na rozvoj schopností a dovedností. U mladších dětí je důležitá předvídatelnost a opakující se rutina v aktivitách a hrách, u starších dětí je efektivní kurikulum směřující na komplexní myšlení. Důležitá je stabilita a kontinuita poskytované péče.
Pod kvalitní předškolní výukou rozumíme alespoň dvouletou návštěvu zařízení, kde se děti učí nastolování rytmů a pravidel ve věku 3 až 4 let a kde dohání rekvizity pro návštěvu ZŠ u dětí ve věku 5 až 6 let. Kvalitní předškolní vzdělávaní také poskytuje rodičům dítěte možnost rozšířit svůj sociokulturní kapitál, což usnadňuje budoucí komunikaci s ZŠ. Detailnější popis v přehledové studii Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity.
Pro úspěšné zapojení dětí a získání důvěry romských rodičů je vhodné navázat na opatření spojené s předškolními centry či kluby provozovanými jak samotnou MŠ, tak i NNO. Je také nutné odstranění finančních a prostorových bariér, které by romským a dalším vyloučeným dětem mohly bránit v návštěvě zařízení předškolního vzdělávání. To je např. poskytnutí obědu zdarma, odvozu dětí do MŠ nebo placení dalších výdajů (pomůcky, školy v přírodě apod.). V případě MŠ integrovaných se ZŠ lze zavést řadu systémových změn, které usnadní práci základním školám a umožní hladký přechod z předškolního do základního vzdělávání (viz samostatné opatření).

Daná intervence je univerzálně doporučována v rámci metodik dobré praxe integrace romských a dalších sociálně znevýhodněných dětí s cílem podpory jejich úspěchu ve vzdělávání a v životě. Příklady dobré praxe účasti v předškolním vzdělávání v MŠ popisuje materiál “Předškolní klub Amálka – příručka dobré praxe” či jsou popsány např. v kapitolách 2.5.1 Navázání dobrého vztahu dětí a rodičů ke škole a 2.5.2 Budování vztahu s dětmi a rodiči v MŠ bezpečnou komunikací Metodického manuálu ASZ.

Inspiraci nabízejí programy organizace Tady a Teď v Plzni, která pomáhá s tranzicí z MŠ na ZŠ. Nesegregovanou předškolní přípravu tvoří také organizace Tosara. Další užitečné materiály může nabídnout také Platforma pro včasnou péči, která sdružuje různé neziskové organizace provozující předškolní kluby.

Klíčové je získání důvěry a kvalitní pedagogická práce mateřské školy v kontextu průběžné pedagogické diagnostiky, individualizace a práce s rodinou.
V kontextu úspěchu práce s romskými rodinami a absence řízení místního vzdělávacího systému může hrozit vznik segregovaných mateřských škol a následně i základních škol pro sociálně znevýhodněné děti, případně pro děti s jinými speciálními vzdělávacími potřebami. Jak upozorňuje ČVT: “„Oddělené vzdělávání však nepřináší kýžené přirozené splynutí s ostatními vrstevníky a je také v rozporu s inkluzivními principy. Základní škola by se proto stále měla orientovat i na děti z většinové populace a měla by usilovat o to, aby její otevření se sociálně znevýhodněným dětem neznamenalo postupný odliv většinových žáků a následnou stigmatizaci školy. Především by se ve škole neměla snížit kvalita vzdělávání a počet znevýhodněných dětí by neměl přesáhnout podíl cca 10 %.“

Nenechte v tom otevřenou školu samotnou
Pokud se konkrétní škole nebo školce daří se znevýhodněnými dětmi pracovat, neměly by toho ostatní instituce zneužívat a žadatele např. na tuto školu posílat. Obzvlášť ne, pokud by to znamenalo překročení podílu znevýhodněných dětí nad předem určenou maximální hranici. V ideálním případě by snaha o desegregaci měla mít kvalitní centrální řízení, které podobné případy bude řešit a koordinovat se všemi školami nebo školkami.

Investice do rané (včasné + předškolní) péče se ukazují jako ty nejúčinnější v porovnání s vyšším věkem, zvláště pro sociálně znevýhodněné děti, které nemají z rodiny tak kvalitní stimuly a výchovu (Cunha a Heckman 2007). Je to proto, že pozitivní efekty rané intervence na sebe nabalují jako sněhová koule vývoj v pozdějším věku (Duncan et al. 2011). Návratnost těchto investic je navíc jedna z nejvyšších v porovnání s dalšími veřejnými politikami (Heckman 2006, Kautz et al. 2014).
Na druhou stranu není plně vyzkoumáno, díky čemu má včasná péče a předškolní vzdělávání v dlouhodobém horizontu vysoký dopad na úspěch dětí. Dopad na kognitivní schopnosti a gramotnosti se během pár let ztrácí. Větší dopad se zdá být na socio-emoční dovednosti a chování (Duncan a Magnuson 2013). Pro efektivitu se zdá proto být klíčová kvalita (Melhuish et al. 2015)