Proměna spádových oblastí za účelem desegregace typicky navazuje na zrušení segregovaných škol, protože umožňuje romským rodičům vybrat školu, která je nejbližší a nejvhodnější pro jejich děti.
Jedna z možných strategii je např. zavedení pravidla rovnoměrné distribuce žáků romského původu mezi všechny školy v lokalitě. Zde je předpokládána i jistá míra politické vůle k prostorové desegregaci romských rodin, aby bylo zabráněno opětovnému vzniku problematiky spádových oblastí.
Alternativně strategie může znemožnit segregaci rozdělením spádových oblastí pro každou školu na jednotlivé ulice až domy. Opět je ale nutná politická vůle pro dlouhodobé udržení integrace.

Příběhy 3 měst, která upravila spádové obvody, jsou popsány v analýze Agentury pro sociální začleňování (str. 70-77). Toto opatření je také popsáno v doporučení veřejného ochránce práv (str. 50).

Do budoucna: Je připravena novela školského zákona, na jejímž základě již nebudou obce vydávat vyhlášky o spádových obvodech, ale spádové obvody se budou zakreslovat do systému RUIAN, podobně jako např. volební obvody. Bude tedy veřejně k dispozici viditelná mapa spádových obvodů a bude možné s ní pracovat. Mapu se současnými statistickými odhady spádových oblastí pro celou ČR najdete na stránce Vzdělávání v datech provozovanou ČŠI.

Je nutné upravit kapacity škol tak, aby odpovídaly potenciální spádové populaci. Pokud překreslení spádových obvodů není doprovázeno dalšími opatřeními, může akorát vést k frustraci rodičů, kteří přesto budou vyhledávat etnicky homogenní školy. Intenzivní komunikace s rodiči minoritní i majoritní skupiny je proto pro úspěch celé implementace velmi důležitá.

Zahraniční studie zkoumají desegragaci v USA v kontextu rušení nebo změny spádových obvodů, které segregovaly afroamerické žáky do škol. Autoři typicky nacházejí pozitivní dopad na vzdělávání u žáků z řad menšin a pozitivní nebo nulové dopady na majoritní žáky (Billings a kol. 2013, Reber 2010, Lutz 2011). Data z Dánska (Schindler Rangvid 2019) pak ukazují, že zvýšení počtu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami může mít omezené negativní dopady na výsledky žáků, kteří již ve třídách byli. Negativní dopady ale nejsou u škol, které již předtím s žáky se speciálními vzdělávacími žáky pracovali. Kvalitní pedagogická práce a další vzdělávání učitelů může negativní dopady proto minimalizovat.